Struny podzimu

Festival založili kurátoři hudebního programu Pražského hradu Marek Vrabec a Martin Pechanec v roce 1996 pod názvem Struny podzimu. Po čtvrtstoletí existence festival svůj původní název výrazně přerostl. Dávno už na něm totiž nezní jen struny, ale důsledně kurátorovaný výběr hudby bez ohledu na žánry. V roce 2022 se tak přejmenoval na Prague Sounds.

Festival v Praze uvedl řadu ikonických hudebních osobností a systematicky představuje také novou generaci umělců. Prague Sounds respektují minulost, žijí současností a směřují do budoucnosti. Tato neustálá evoluce je receptem, díky němuž se festival stále vyvíjí. Stejně jako dobrá hudba.

Mezi osobnostmi festivalu najdeme jazzové velikány formátu Waynea Shortera, Herbieho Hancocka, Sonnyho Rollinse i Ahmada Jamala, skladatele s kultovním statusem Steva Reicha a Terryho Rileyho, legendární hiphopery De La Soul nebo české legendy formátu songwritera Jiřího Suchého. Program Prague Sounds ovšem uvádí také nejvitálnější představitele soudobých scén od experimentálního hip-hopu a elektroniky, jako jsou Shabazz Palaces a Young Fathers, přes špičkové jazzmany, jako jsou Robert Glasper, Brad Mehldau a Jason Moran, až po mezižánrové novátory jako jsou Lambchop nebo Punch Brothers, přičemž všechny jmenované představil festival v České republice vůbec poprvé.

Prague Sounds rovněž iniciuje nové projekty a produkce jako koncertní provedení hudby Zdeňka Lišky k Markétě Lazarové. Festival vytváří i podněty pro umělecká setkání, která se mohou ukázat jako zásadní, například shledání Gregoryho Portera s českým hammondkářem Ondřejem Pivcem vedlo až ke společnému nahrávání desky oceněné Grammy.

Festival pořádá také koncerty na plovoucí scéně přímo na hladině Vltavy. Plovoucí scéna Prague Sounds je unikátní festivalový počin, který nabízí jednou do roka možnost zažít koncerty světových umělců v působivé kulise historické Prahy. Vznikla jako reakce festivalu na pandemii koronaviru v roce 2020. Koncert nazvaný Prague Sounds / Hope for Prague přitáhl tehdy pozornost světových médií a ukázal, že hudební umění a společně sdílená kulturní zkušenost může zářit i v těch nejtemnějších časech. V následujících letech tu vystoupil například violoncellista Yo-Yo Ma či Česká filharmonie v rámci oficiálního koncertu při příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie.